Již dnes mohou partneři stejného pohlaví uzavírat písemné dohody o vzájemných majetkových vztazích, o vzájemné vyživovací povinnosti a pro případ smrti si mohou majetek odkázat. Pro nikoho by nemělo být problémem sepsání dohody, která by mu jako osobě blízké umožňovala získání informací o partnerovi v nemocnici nebo na policii. A pokud jde o tzv. nároky vůči třetím osobám, např. o daňové úlevy plynoucí ze vzájemné vyživovací povinnosti nebo o důchod po zemřelém partnerovi, za nejvhodnější pokládám dílčí právní úpravy v oblasti práva finančního a sociálního zabezpečení.

Dámy a pánové, rád bych podpořil seriózní a detailně propracovanou právní úpravu potřebnou k lepšímu překonání homosexuálního postižení. Ale pokud jde o projednávaný osmi paragrafový návrh zákona o partnerském soužití, který je spíše karikaturou zákona o rodině, jsem přesvědčen, že to není ani vážný, ani domyšlený pokus skutečně řešit problematiku homosexuálních partnerství.

Dámy a pánové, zazněly zde pochybnosti o škodlivosti výchovy dětí v homosexuálním svazku, např. z úst pana ministra a poslance Pavla Dostála. Pokud má zájem, a pokud máte zájem i vy ostatní, mohu zapůjčit kazetu z amerického prostředí, která snad něco naznačí.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, z těchto důvodů navrhuji zamítnutí předlohy tohoto zákona.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Karasovi. Kolegyně a kolegové, v tuto chvíli se obávám, že je mou povinností upozornit, že budeme muset tento bod přerušit, neboť je usnesení sněmovny, že v 16.00 hodin začneme projednávat návrh usnesení sněmovny, které předložil pan poslanec Vlach. Doufám, že drobná tolerance v čase mi bude odpuštěna, já bych v tuto chvíli pokračoval dále v rozpravě a poprosil bych, jestli byste si zatím rozmysleli, zda budete mít jiný návrh nežli návrh, který předkládám já, to je zhruba kolem 16.00 hodin přerušit projednávání. Nyní bude hovořit v rozpravě pan poslanec Payne, po něm v rozpravě vystoupí paní poslankyně Horáková. Pan poslanec Payne není, tudíž ztrácí pořadí. Pan poslanec Payne dorazil, dokonce dveře přímo rozrazil. Prosím, pane kolego, můžete hovořit. (Veselost.)

Poslanec Jiří Payne: Já se omlouvám, děkuji, pane místopředsedo za udělení slova. Za prvé má-li podle tohoto zákona být položeno na stejnou rovinu takovéto registrované partnerství, partnerské soužití, pak je potřebné si nově položit otázku, co to je vlastně rodina. A já bych začal teď od mezinárodně právní základny. Rodina je instituce, která je chráněna celou řadou mezinárodních konvencí o lidských právech. Neexistuje ale žádná taková konvence, která by se vztahovala na homosexuální partnery. Jestliže bychom je chtěli zařadit do nějaké kategorie lidských práv, pak by takový problém patřil do kategorie ochrany menšin, nikoli do kategorie ochrany rodiny. Mám pocit, že už tady se ukazuje, že návrh svým způsobem se míjí s podstatou věci.

Vedle tohoto mezinárodního pohledu existuje i církevní pohled, který bych já dokonce rád doplnil ještě o psychoanalytický pohled. Pro církev je rodina svátost. Psychoanalýza dovede poměrně dobře říci, co se tím slovem myslí. Není to zcela triviální záležitost, přesto se to popsat dá. Tady existuje rozdíl - rodina, která má takovéto psychoanalytické založení, zatímco registrované partnerství jej nemá.

Tímto návrhem se údajně podle předkládané zprávy a úvodního slova má dosahovat -bylo použito slova - rovnoprávnosti, stejných práv. Já se ptám - kdo s kým má být rovnoprávný, koho s kým chceme zrovnoprávnit? Jde o to, proč by měla být rovnoprávnost mezi takovýmto partnerstvím a rodinou. Proč by neměla být rovnoprávnost s nějakou jinou právní institucí. To totiž z ničeho nevyplývá, to je pouze věcí názoru, pro to těžko najdeme argumenty. Sami předkladatelé zmiňují, že by připadala v úvahu rovnoprávnost řekněme se vztahem druh - družka. Na jiné straně proč by neměla být rovnoprávnost např. s islámem, kde každý může mít čtyři manželky, tak jako měl Mohamed. Ta rovnoprávnost je pojem, který je velmi nejasný. Abychom mohli říci, že chceme rovnoprávnost, tak musíme říci důvody, proč má být rovnoprávnost, koho a s kým.

Proč by neměla být rovnoprávnost osob v homosexuálním vztahu se svobodnými lidmi, kteří nežijí v rodině? V tom je rovnoprávnost. Takže pokud bychom chtěli něco udělat pro skupinu takto orientovaných občanů, myslím si, že bychom měli volit z kategorie právních nástrojů spíše nástroje, které se dotýkají ochrany menšin.

Zajímavé je, že autoři na jedné straně argumentují rovnoprávností a na druhé straně sami např. navrhují, aby § 93 zákona o rodině, který hovoří o vyživovací povinnosti, se na takto registrované partnery nevztahoval. To znamená, že manželé žijící v rodině jsou vázáni také povinností, že za jistých okolností rozvedený manžel nebo manželka bude muset splnit vyživovací povinnost ke svému bývalému partnerovi.

Já nevidím důvod, když žádáme rovnoprávnost, proč by to nemělo platit také pro takto registrované partnerství. Tam si sami předkladatelé tohoto návrhu protiřečí. Když jsme se pokoušeli hledat důsledky přijetí tohoto zákona, na některé z nich vláda upozornila ve svém vládním stanovisku, zjistili jsme, že v našem právním řádu jenom při hrubém prohledání existuje 3 700 odkazů na zákon o rodině. Pravděpodobně jich je daleko víc, ale naše počítačové systémy je nedokáží vyhledat úplně všechny. Předkladatelé po mém soudu neprošli všech 3 700 odkazů, aby mohli s jistotou říci, jaké důsledky přijetí tohoto zákona budou následovat. V tom je po mém soudu slabost celého tohoto návrhu, že vlastně mlčky chce - aniž by to předkladatelé prozkoumali - položit rovnítko po té právní stránce, právního zakotvení rodiny a takovéhoto partnerství.

Problémem je, při tomto režimu, kdy napřed položíme rovnítko a pak budeme hledat výjimky, ať už se jedná o § 93, ať už se jedná o vztah k dětem, se předkladatelé velmi kostrbatě snaží odlišnost, která je mezi takto registrovaným partnerstvím a rodinou, odstraňovat tím, že některá práva, některé zvláštní statuty, které jsou vázány na rodinu, se snaží zase z toho režimu vyjmout. Já myslím, že v tom je zásadně špatný přístup k řešení tohoto problému.

Já bych si dovedl představit, že zavedeme zákon, který bude mít několik málo paragrafů a který řekne: Existuje možnost pro osoby homosexuální, mimochodem to slovo v zákoně není, zaregistrovat se podle tohoto zákona nějakým způsobem. A potom můžeme - až budeme řešit novelu zákona o rodině, občanský zákoník, trestní zákon, otázku blízkých osob apod. - na těch místech, kde se nám to bude zdát vhodné, zvážit, zda chceme či nechceme tam provést nějaké změny, úpravy, zda si to situace vyžaduje či nevyžaduje.

Ten obrácený postup, který je navržen, po mém soudu vede k nepředvídatelným výsledkům, mimo jiné vede to také k tomu, že předkladatelé naprosto nesprávně píší v předkládací zprávě, že návrh zákona nebude mít dopad na státní rozpočet, ačkoli dopad bude mít, a to velice podstatný.

předešlá následující