Proto bych doporučoval nehlasovat teď bezprostředně o vašem procedurálním návrhu, vyjasnit tuto záležitost a spíše o těchto návrzích zákonů dnes do 21. hodiny nehlasovat, nebo alespoň nehlasovat o návrhu poslankyně Fischerové, který byl před chvílí přednesen.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, jestli bych mohla vyjasnit situaci, která vznikla. Asi jsem se nevyjádřila dostatečně přesně nebo jsem spíše předpokládala, že Poslanecká sněmovna chápe, že tímto svým návrhem nezpochybňuji žádnou z dohod, ke které došlo na jednání vedení poslaneckých klubů.

Jak jsem byla informována Kanceláří Poslanecké sněmovny, dnes se rozhodlo o tom, že budeme jednat do 21 hodin, i o tom, které věci se budou projednávat. Nedopatřením došlo k tomu, že se nerozhodlo o tom, že po 19. hodině můžeme hlasovat i o návrzích zákonů. Je samozřejmé a bylo to součástí dohod, že pokud kterýkoli poslanecký klub po 19. hodině nebude chtít hlasovat o jakémkoliv návrhu zákona, odročí se toto hlasování a bude se o něm hlasovat zítra v 9 hodin ráno. Znamená to, že toto není žádná změna pravidel, která byla dohodnuta, toto je pouze náprava technického nedopatření, ke kterému došlo v počátku schůze. Mám tento návrh konzultován s Kanceláří Poslanecké sněmovny a my podle dohody, ke které došlo na ranním jednání, máme dnes projednávat některá nekonfliktní první čtení. Pokud by tedy nebylo o mém procedurálním návrhu pozitivně rozhodnuto, nemohli bychom tato první čtení projednat.

Pokud se týká současného projednávání návrhu zákona, pokud bude namítnuto, že tento návrh není nekonfliktní, samozřejmě o něm nebudeme dnes hlasovat a budeme o něm hlasovat zítra v 9 hodin ráno.

Ptám se, zda to stačí jako vysvětlení. Zbývá nám šest minut, a pokud máme projednávat podle ranní dohody, musíme v těchto šesti minutách hlasovat.

Pan poslanec Výborný má slovo.

Poslanec Miloslav Výborný: Doufám, paní místopředsedkyně, že vy stejně jako kolegyně a kolegové, chápou mé vystoupení ne jako snahu mařit průběh schůze. Docela s tím souhlasím, ale prohlašuji - a myslím, že v tom se tady shodneme - že tento zákon, který teď projednáváme, prostě konfliktní je, a přál bych si, aby o něm bylo hlasováno zítra v 9 hodin.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, sděluji vám tímto, že o tomto návrhu nedám dnes hlasovat a bude se o něm hlasovat zítra v 9 hodin ráno.

V tuto chvíli doufám, že mohu tedy dát hlasovat o mém procedurálním návrhu, že se bude dnes po 19. hodině do 21 hodin hlasovat, a to i o návrzích zákonů.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 37 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 37 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 164 pro vyslovilo 105 a 33 bylo proti.

Omlouvám se tedy paní poslankyni Parkanové, jejíž přihláška byla přerušena mým procedurálním návrhem, a udílím jí slovo.

Současně prosím o klid v jednacím sále, aby paní poslankyně mohla vystoupit.

Poslankyně Vlasta Parkanová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, v rozpravě k prvému čtení tohoto projednávaného bodu jsem se pokusila zdůvodnit, proč považuji myšlenku na uzákonění registrovaného partnerství osob téhož pohlaví za chybnou. Zcela záměrně jsem nepolemizovala s konkrétním návrhem zákona, ale výhradně s ideovými východisky, která zastávají předkladatelé a příznivci tohoto návrhu.

Nyní bych se chtěla soustředit na důvody, které podle mého přesvědčení směřují k zamítnutí této konkrétní předlohy zákona, která je výsledkem snahy přetvořit ideu registrovaného partnerství do řeči paragrafů a včlenit ji do našeho právního řádu.

Velmi se omlouvám, paní předsedající, ale když mi tady pan předseda vlády hlučí za zády, nemohu mluvit.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, paní poslankyně. Ještě jednou velice prosím všechny poslankyně a poslance, aby nerušili paní poslankyni, která přednáší svůj návrh.

Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji. Jistě se zde můžeme s předkladateli shodnout na tom, že jimi zvolený přístup k uzákonění svazku osob stejného pohlaví není z legislativního hlediska jediný možný. Navrhovatelé zvolili způsob negativního vymezení, který spočívá v tom, že registrované partnerství je postaveno na roveň manželství se zákonem stanovenými výjimkami. Tento přístup lze považovat za maximalistický z hlediska požadavků homosexuálně orientovaných osob a nelze také zastřít, že umožňuje postupné odstraňování oněch výjimek až k tomu, co příznivci tohoto zákona nazvou úplným zrovnoprávněním homosexuálů, resp. registrovaného partnerství s manželstvím, a co je ve skutečnosti snahou o setření rozdílů mezi manželstvím osob různého a stejného pohlaví.

To je také zřejmě důvod, proč předkladatelé nezvolili druhou možnost, kterou lze z legislativního hlediska nazvat metodou pozitivního vymezení a která spočívá v tom, že registrované partnerství by bylo postaveno na roveň manželství pouze v těch případech, kdy to zákon výslovně stanoví. Na základě tohoto postupu bychom zde dnes mohli diskutovat nad konkrétní sumou práv, o kterých jsme přesvědčeni, že je mají nebo naopak nemají společně žijící partneři stejného pohlaví obdržet. Mohli bychom hledat způsoby, jak zjednodušit jejich styk s úřady a s dalšími institucemi.

Způsob pozitivního vymezení by navíc z legislativního hlediska byl mnohem čistší a pro uživatele právního řádu přehlednější, nebo by šel cestou novel jednotlivých zákonů a nevystavoval by se tak riziku nepředvídatelných následků nepřímé novelizace blíže nespecifikovaného a jen těžko definovatelného okruhu zákonů, které se budou na partnerské soužití vztahovat v rozsahu právně velmi mlhavého termínu "přiměřeně".

Mezi právními následky manželství a partnerského soužití, jak jej konstruuje předložený návrh, je však přece jen jeden významný rozdíl. Jde o těžko přehlédnutelný trend předkladatelů minimalizovat povinnosti a omezení, která zákon o rodině ukládá manželům jako nedělitelnou součást práv a výhod, které od státu dostávají. Je naprosto příznačné, že návrh zákona o partnerském soužití neobsahuje jakýkoliv výčet povinností partnerů, jako je tomu v zákonu o rodině u manželů.

Naproti tomu je v tomto návrhu v § 7 odst. 2, který připouští ve smlouvě o vzniku partnerského soužití předem vyloučit vzájemné závazky majetkového charakteru. Přímo vyloučeno je také použití ustanovení § 93 zákona o rodině umožňující soudu nařídit vyživovací povinnost jednoho z manželů v případě rozvodu.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, paní poslankyně, v tuto chvíli jsem obdržela zprávu od stenografek, že v tomto hluku není možné v sále stenografovat. Doufám, že alespoň s ohledem na toto budete ochotni poněkud snížit hladinu hluku v tomto sále.

Poslankyně Vlasta Parkanová: Registrovaní partneři by tedy měli zjednodušenou cestu nejen k uzavírání svazků, ale především k jejich rušení. Jednoduchým důkazem pro toto tvrzení je znění § 5, který dovoluje zrušit partnerské soužití prostým vypovězením smlouvy smluvními stranami. Snadnost a rychlost takto navrženého kroku v mnoha ohledech předstihuje možnosti při vypovězení smlouvy s libovolnou pojišťovnou, přičemž vůbec není řešen vztah k obecným ustanovením smluvního práva, jak jsou zakotvena v občanském zákoníku.

Problematičnost soužití dvou lidí na základě vzájemného kontraktu zde plně vychází na povrch. Na rozdíl od libovolné smlouvy má smlouva o partnerském soužití jednu specifickou vlastnost. Značnou část jejího plnění obstarává třetí osoba, a tou je ve většině případů stát. Jeho povinnosti, resp. nároky vůči němu v návrhu zákona zůstávají nedotčeny. V kombinaci s rychlostí, jakou lze registrované partnerství uzavřít a zase zrušit, se jedná o snadno zneužitelný nástroj k daňovým, majetkovým, nájemním a dalším podvodům.

I kdyby tomu tak nebylo, nelze od instituce, ke které lze tak snadno přistoupit a vzápětí ji tak snadno opustit, očekávat větší vážnost a vyšší společenský status pro její uživatele.

Dámy a pánové, předkladatelé zákona o partnerském soužití v důvodové zprávě uvádějí, že nestavějí partnerské soužití naroveň manželství. Skutečností je, že registrovaní partneři mají mít v jejich pojetí většinu výhod, které stát dává manželům včetně např. vdovských či vdoveckých důchodů, ale významně méně povinností a omezení, které stát manželům ukládá. Přitom tato omezení nejsou samoúčelná. Například komplikace při rozvodu, jak ji uvádí zákon o rodině, staví určitou hráz rychlým a neuváženým sňatkům, chrání instituci manželství proti těm, kteří ji neberou dostatečně vážně, a současně brání jejímu zneužití. Ve své předloze sledují předkladatelé pouze maximalizaci zisku registrovaných partnerů a minimalizaci jejich odpovědnosti.

Poslanecké sněmovně je často vytýkáno, že přijímá špatné a nedostatečně promyšlené zákony. Tento návrh zákona je takovým příkladem. Výkladové problémy spojené s jeho praktickým využitím a neprovázanost jednotlivých kroků tohoto zákona s celým naším právním řádem by měly být brány v potaz i těmi, kdo s myšlenkou na uzákonění registrovaného partnerství v obecné rovině souhlasí.

Chci znovu zdůraznit, že jak kladný, tak záporný postoj k tomuto návrhu zákona nevypovídá vůbec nic o toleranci vůči svazku lidí stejného pohlaví. Měli bychom se shodnout na tom, že špatné zákony poškozují nejen pověst této sněmovny, ale především věci, které mají řešit.

Proto i já navrhuji zamítnutí této předlohy ve druhém čtení.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Parkanové. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Jičínský má slovo.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, návrh podobné osnovy, kterou dnes projednáváme, jsme projednávali již v minulém volebním období. Tehdy jsem nehlasoval pro s odůvodněním, že dobrý úmysl nestačí, že je třeba tento dobrý úmysl přesně právně vymezit. Z tohoto hlediska jsem také požadoval, abychom dostali ke srovnání návrhy zákonů, které řeší tento vztah v jiných zemích. Tento úkol byl splněn.

Dostali jsme návrhy, s nimiž můžeme tuto předlohu srovnávat. V Dánsku jsou dva zákony, jeden se týká osob žijících společně bez ohledu na to, zda jsou stejného nebo rozdílného pohlaví - tam je jistým způsobem právně řešen vztah druh a družka. Když se podíváme na text švédského zákona, vidíme určitý rozdíl.

Dávám navrhovatelům v úvahu, zda je vhodné, že tu vůbec nedáváme podmínku občanství. V dánském zákonu je podmínka, aby obě osoby byly dánské národnosti, ve Švédsku alespoň jedna. Neříkám to přesně podle textu zákona, ale v podstatě to tak je. Tuto podmínku nedáváme vůbec. Netvrdím, že je to kategorická podmínka, jen to dávám v úvahu, protože je známo, že svazky tohoto druhu jsou méně stabilní než svazky osob různého pohlaví. Z tohoto hlediska možnost využívání právní formy pro řešení některých jiných otázek je tu větší než v případě manželského svazku.

Z tohoto hlediska nesdílím názor, který tu formulovala kolegyně Fischerová, že přijetí tohoto zákona by znamenalo oslabení významu rodiny. Problém poklesu významu rodiny není záležitost právní, je to záležitost sociálních změn, kterými prochází společnost evropsko-atlantické civilizace na konci 20. století. Nemyslím si, že právní úprava tyto hluboké sociálně-psychické procesy může zásadně změnit.

Víme, že i u nás probíhají obdobné jevy, které lze srovnat s jevy v západních zemích, že počet uzavíraných sňatků klesá. Jsou tady určité společenské procesy, které jsou obdobné. V tomto směru právní úprava na to může působit jen velmi zprostředkovaně.

Dávám navrhovateli v úvahu, aby uvážil některé momenty právního zpřesnění návrhu, ale nesdílím návrh na zamítnutí. Myslím si, že přijetí určité úpravy je jistým projevem tolerance, je jistým dokladem, zda chceme určitým procesům dát onen význam, nebo zda chceme dávat znamení, že v něčem to, co je příznačně pro většinu západoevropských zemí, nechceme akceptovat jako něco, co by mělo mít význam i v naší společnosti.

Osobně doporučuji při všech výhradách, abychom tento návrh zákona nezamítali.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Další přihlášku do obecné rozpravy neregistruji, obecnou rozpravu končím.

Vzhledem k tomu, že v obecné rozpravě padl návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona, rozhodneme o tomto zamítnutí zítra v 9.00 hodin ráno.

předešlá následující