Tento návrh zákona jsme projednávali ve druhém čtení na 17. schůzi. Po obecné rozpravě jsme návrh vrátili ústavně právnímu výboru a petičnímu výboru k novému projednání. Ústavně právní výbor a petiční výbor návrh zákona projednali a jejich usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisky 124/5 a 124/6.
Táži se zástupkyně navrhovatelů, paní poslankyně Zuzky Rujbrové, zda si přeje v úvodu tohoto druhého čtení vystoupit a k tomuto vystoupení jí udílím slovo.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, paní předsedající. Jestli dovolíte, vyčkám chvíli, než se sněmovna uklidní. Bojím se, že lepší už to nebude.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já se také bojím, paní poslankyně.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Kolegyně a kolegové, návrh zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví je tisk, který nese jedno z nejnižších projednávaných čísel, a to číslo 124. Už to, jak dlouho máme tento tisk na našich stolech, vyjadřuje do určité míry náš vztah, který odpovídá i vztahu většiny populace k této problematice. Většina z nás souhlasí, resp. nemáme zásadní námitky s tím, že je třeba řešit právní postavení občanů s homosexuální orientací, ale jakmile se dostaneme k jednotlivým konkrétním problémům, upadáme do hlubokých rozpaků.
Problém partnerského soužití můžeme rozdělit do tří základních okruhů. Je to především celková koncepce právní úpravy, dále právní otázky spojené s vznikem a zánikem partnerského soužití včetně tzv. statusových otázek a dále právní následky partnerského soužití v oblasti práva soukromého a veřejného.
Navrhované řešení vychází z koncepce, která přiznává osobám žijícím v partnerském soužití právní postavení manžela. Tato koncepce má výhodu v právní jistotě na rozdíl od jednotlivých dílčích úprav obsažených v řadě novel stávajících předpisů. Navrhovaný zákon je důsledně postaven na smluvním principu a snaží se tak odlišit partnerské soužití od tradičního chápání manželství. Ve srovnání s návrhem zákona o registrovaném partnerství z roku 1998 přesněji vymezuje nemožnost svěření tomuto páru nezletilých dětí do jakékoliv formy společné výchovy.
Pokud jde o právní otázky, které jsou spojeny se vznikem a zánikem partnerství, včetně tzv. statusových otázek, je věcí dalších diskusí, zda by toto partnerské soužití mělo vznikat přímo sepisem notářského zápisu s následným zápisem do nějaké evidence nebo teprve jakousi registrací, kdo by měl tuto registraci provádět, zda by mělo jít např. o zvláštní matriční knihu.
Snahy o uzákonění registrovaného partnerství osob téhož pohlaví se datují ve světě od počátku 90. let. Tradičně se v odborné literatuře uvádí, že homosexuální orientaci má zhruba 4 % populace. Samozřejmě nelze odhadnout, jak velký počet osob by se rozhodl tímto způsobem veřejně svoji sexuální orientaci projevit. Lze ovšem předpokládat, že by to byla záležitost spíše větších měst a v prvních letech by rozhodně neměla nějaký masovější význam.
Domnívám se, že argumenty pro a proti přijetí tohoto návrhu zákona zde opakovaně zazněly a že všichni jste rozhodnuti. Já vás prosím o podporu návrhu zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Marek Benda.

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, dámy a pánové, budu neobyčejně stručný. Ústavně právní výbor na přikázání této sněmovny znovu projednal tento návrh a setrval na svém stanovisku, jak jsem vás s ním seznamoval minule. V podrobné rozpravě bych sdělil návrhy, které jsme se pokusili upravit a vystoupím až v podrobné rozpravě. Ústavně právní výbor žádné další stanovisko nepřijal.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní prosím zpravodajku petičního výboru paní poslankyni Kateřinu Dostálovou, aby se ujala slova.

Poslankyně Kateřina Dostálová: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, petiční výbor projednal tento návrh a přijal usnesení, ve kterém se říká, že doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout tento poslanecký návrh s jedním pozměňujícím návrhem, který bych přednesla v podrobné rozpravě.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. V tuto chvíli zahajuji obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí? Mám zde přihlášku pana poslance Cyrila Svobody, ze které nejsem s to poznat, zda se hlásí do obecné či do podrobné rozpravy. Do obecné. Tedy pan poslanec Cyril Svoboda je prvním přihlášeným. Připraví se pan poslanec Zahradil.

Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, navrhuji zamítnout tento návrh. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní má slovo pan poslanec Zahradil, připraví se pan poslanec Jičínský.

Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, protože nemá význam opakovat zde jednotlivé argumenty, ať už právního nebo emocionálního charakteru, zazněly zde mnohokrát za trojí nebo čtvero projednávání tohoto návrhu zákona. Omezím se na citaci několika suchých čísel z průzkumu veřejného mínění agentury Sofres Faktum. Dodávám, že se samozřejmě neklaním a nekořím průzkumům veřejného mínění a mám na ně velmi skeptický názor, na druhé straně se domnívám, že citace několika čísel nám může pomoci v orientaci při názoru na tento zákon, protože konec konců byli jsme sem zvoleni veřejností a jestliže veřejnost má nějaký názor na tuto legislativu, tak bychom měli tento názor měli svým způsobem reflektovat.
První číslo je procento obyvatel, které podle tohoto průzkumu se staví rozhodně nebo spíše kladně k právní úpravě partnerského soužití osob téhož pohlaví. Rozhodně tuto legislativu podporuje 23, 6 % dotázaných, spíše ji podporuji 31, 2 %, z čehož vyplývá, že tento průzkum udává číslo 54, 8 % veřejnosti, která podporuje tuto legislativu, zatímco striktně proti nebo více méně proti je 31, 9 %, zbytek patří mezi nerozhodnuté.
Rozdíly v odpovědích na tuto otázku jsou dány především věkem. Potřebu institutu partnerského soužití pociťují výrazně častěji lidé mladší. Jedná se zhruba o 3/4 obyvatel mladších 29 let. Mezi lidmi staršími 60 let souhlasí pouze jedna třetina.
Za významnější rozdíl lze ještě pokládat menší zájem o právní úpravu této otázky mezi lidmi s nižšími příjmy než mezi lidmi žijícími v domácnostech s vyššími příjmy. Mezi lidmi, kteří žijí v domácnosti, kde hrubý měsíční příjem nepřekročí 10 tisíc korun, je pro právní kodifikaci méně než polovina, mezi lidmi nad 25 tisíc korun, jich jsou zhruba dvě třetiny.
Poněkud častěji by také s touto právní úpravou souhlasily ženy a obyvatelé větších měst. Levicově orientovaní voliči by právní normu podpořili méně často než pravicoví. Pokud jde o příznivce jednotlivých parlamentních stran, vypadá situace zhruba následovně. Souhlas dominuje u potencionálních voličů ODS a US, je zhruba dvoutřetinový, u ČSSD a KSČM je zhruba 50procentní a nesouhlas převažuje u příznivců KDU-ČSL. Ten je téměř 50procentní. Ale i u příznivců této strany se najde zhruba 27 % potencionálních voličů, kteří tuto legislativu více nebo méně podporují.

Já jsem považoval za nutné uvést těchto několik čísel pro to, abychom možná získali přesnější orientaci, jak se na tuto otázku dívá veřejnost. Jinak se domnívám, jak už jsem říkal minule, že bychom měli nějakým způsobem dovést toto projednávání k závěru, protože neustálé vracení tohoto návrhu ke zpětnému projednávání ve výboru mi připadá velmi nedůstojné a mění celou tuto záležitost ve frašku. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zahradilovi, s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Pleva, potom řádně přihlášený pan poslanec Jičínský.

Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, já bych vaším prostřednictvím chtěl kolegu Zahradilovi vzkázat, že znovuobnovení trestu smrti podporuje v naší zemi podle průzkumu veřejného mínění drtivá většina občanů a také nadpoloviční většina občanů podporuje např. různé iniciativy.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Zdeněk Jičínský, připraví se pan poslanec Jiří Payne.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, moje poznámka by spíše patřila do debaty podrobné, kdybych měl konkrétní návrh. Ale já konkrétní jiný návrh nemám, takže svou připomínku vznesu v debatě obecné, protože se týká určitého obecného problému, ale není to problém toho druhu, o kterém se hovořilo teď, je to problém právní.

Jinak chci říci, že jsem v minulé debatě podporoval tento návrh a podporovat ho budu i při závěrečném hlasování, byť moje připomínka není právně bezvýznamná a sami ji posoudíte. Jde totiž o věc závažnou v tom smyslu, že jestliže tento návrh schválíme, pak samozřejmě návrat zpátky už není. Od té šíře právní úpravy je těžko ustupovat. Tady se má připomínka týká obecné klauzule v § 7, zakládající obdobné užití ustanovení právních předpisů upravujících manželství také pro registrované partnerství.
Já bych osobně dával přednost tomu, kdyby místo generální klauzule byla jistá klauzule méně široká, a také upozorňuji na legislativní odbor, který ve svých stanoviscích uvedl, jaké důsledky to bude mít v těch nebo oněch právních předpisech. Generální klauzule v této věci je spojena s určitým nebezpečím, že může být vykládána různě. Upozorňuji, že my jsme se tu zabývali, alespoň ti, kdo o tuto věc mají hlubší zájem, i některými podobnými návrhy zákonů, které byly přijaty v jiných zemích, dostali jsme je k dispozici, mohli jsme je posoudit. Mezi posledním projednáváním a tímto projednáváním byl přijat zákon podobného druhu, byť trochu v jiném pojetí, ve Francii, který ovšem na rozdíl od našeho návrhu upravuje toto registrované partnerství osob bez ohledu na jejich pohlaví a v konkrétech přesně vymezuje, ve kterých vztazích tento zákon má právní důsledky. Čili neužívá generální klauzule, ale užívá konkrétního vymezení ve vztazích daňových apod. Osobně bych to považoval za lepší, za přesnější, ale říkám to už prostě jako obecnou připomínku.
V té souvislosti mne zaujaly výsledky, které tu uváděl kolega Zahradil. Je to skutečně zajímavé a dává to podnět k různým úvahám o stavu politického rozložení, názoru v české společnosti i v tomto parlamentu, protože ve francouzském Národním shromáždění při hlasování o tomto návrhu byl návrh jednoznačně podpořen stranami levice, kdežto strany pravice hlasovaly proti. Z tohoto hlediska je to skutečně zajímavý podnět k tomu, jak se česká společnost v tomto ohledu přece jen ještě dost podstatně liší od zemí, které mají delší demokratický vývoj.
Jinak ovšem sám považuji za pozitivní, že v české společnosti se šíří v tomto ohledu tolerance, nepovažuji to za jev negativní, považuji to v tomto směru za jev pozitivní. Byl bych rád, kdyby ještě navrhovatelé se k této otázce vyjádřili, protože nepochybně bude mít nemalé důsledky pro právní praxi v této věci, a vyhnuli se tím také tomu, co uvádí vláda ve svém stanovisku, že totiž nelze při této generální klauzuli odhadnout finanční důsledky, které s tímto návrhem zákona spojeny budou.
Uvádím tyto výhrady ne proto, abych se stavěl proti návrhu, znovu opakuji to, co jsem říkal na začátku, ale dával bych přednost formulaci restriktivnější, ale protože žádnou jinou nemám, žádný konkrétní návrh nepodávám.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jičínskému, slovo má pan poslanec Jiří Payne, připraví se pan poslanec Zvěřina.

Poslanec Jiří Payne: Děkuji. Vážená panímístopředsedkyně, dámy a pánové, byla zde uvedena čísla pocházející z jakéhosi průzkumu veřejného mínění, ale musím uvést věc na pravou míru. Průzkum se nedotýkal tohoto návrhu zákona, dotazovaní nečetli tento návrh zákona, bylo to obecné vyjádřenítoho, zda lidé souhlasí či nesouhlasí s tolerantním přístupem k řešení této problematiky.

Já mám zato, že zde ve sněmovně je rozložení názorů z hlediska tolerance možná ještě vstřícnější k řešení problémů osob stejného pohlaví. Problém je, že předložený návrh je velmi špatně zpracován. Už jen to, že projednávání doposud probíhalo takto komplikovaně, svědčí to o tom, že tento návrh není dobrý.

Znovu opakuji, je zde, po mém soudu, mnohem širší ochota upravit tuto problematiku, zabývat se touto problematikou, mám zhruba stejné obavy, jaké vyjádřil pan profesor Jičínský, tj., že nejzávažnějším problémem této úpravy je, že se staví partnerské soužití na rovinu s rodinou. A vzhledem k tomu, že zákon o rodině má tisíce odkazů, v jiných zákonech existují tisíce odkazů na zákon o rodině, je to kolem 6000 v našem právním řádu, předkladatelé nemohou garantovat právní důsledky přijetí tohoto zákona. A v tom je hlavní problém. Vlastně nevíme. My schvalujeme zákon a nevíme, co to udělá, jaké to bude mít důsledky. Zde nejde o netoleranci. Zde nejde o neochotu zabývat se tímto problémem, ale jsou zde vážné obavy z důsledků, které takový zákon přinese, včetně finančních.

Chtěl jsem poprosit předkladatele, zda by nestáhli svůj návrh zákona, protože dosavadní projednávání ukazuje, že jednání není bezkonfliktní. Přijetí zákonů, které jsou přijaty takovýmto způsobem, zpravidla nevede k vyřešení problémů, naopak způsobí ještě horší vyostření ve společnosti a já bych si přál, aby tomu tak nebylo. To znamená, chceme-li skutečně řešit problém, chceme-li skutečně vyjít vstříc těmto lidem, tak se tím zabývejme seriózně, s daleko širším konsensem ve sněmovně a pokusme se to řešit krok za krokem, důsledně, v souladu s většinovým stanoviskem. Tento způsob silového řešení návrhu zákona, který je formálně špatně, právně špatně, nemá promyšlené všechny právní souvislosti, tento způsob řešení mi připadá velmi nešťastný, nepomůže řešení této problematiky, naopak vyostří vztahy a já mám zato, že zkušenost za poslední léta nám ukazuje, že všechny zákony tohoto typu předvídané škody skutečně způsobily. Takže já již dnes si troufám s jistotou tvrdit, že jednou, kdyby tento zákon byl schválen, že jednou budeme litovat, že se tak stalo. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Paynovi, slovo má pan poslanec Zvěřina.

následující