zákony: partnerské soužití osob stejného pohlaví: návrh z roku 1999: rozprava
 

(11.40 hodin)

Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, patřím k těm, kteří podporují tento zákon a přimlouvám se za to, k aby byl schválen. Nemyslím si, že je třeba tady strašit nedozírnými následky. To je velice paušální odsouzení tohoto návrhu. Existují konečně země, kde zhruba toto platí a neznám jednu informaci o nedozírných škodách, které by tento zákon způsobil. Pokud se mýlím, rád se nechám poučit. Nemám žádnou informaci ani z odborného písemnictví, ani z otevřených zdrojů, že by takový zákon způsobil cosi neblahého ve Švédsku, Dánsku nebo jinde. Chtěl bych jen ještě na podporu svého stanoviska říci, že když jsem se učil medicíně, tak jsem se o homosexualitě učil jako o duševní poruše. Studoval jsem medicínu v době, kdy homosexualita byla kritizována a kdy jste mohli být poměrně vážně potrestáni za souhlasný pohlavní styk s osobou stejného pohlaví. Kriminalizace a medializace bohužel v hlavách některých z nás ještě zůstává.
Ujišťuji Vás, že ani mezinárodní právnická veřejnost, ani mezinárodní medicínská veřejnost ve vyspělých demokratických zemích dnes homosexualitu ani nekriminalizuje ani neléčí. Takže nezbývá než se podívat na přání a potřeby té menšiny, která tady je, kterou náš lidský druh prostě z nějakého důvodu, který souvisí s lidskou přirozeností, produkuje. Ta menšina je několikaprocentní a nevím, přeje-li si tato menšina, aby jejich vztahy byly nějakým způsobem legalizovány, já nemám sílu jim v tom bránit. děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zvěřinovi. Další přihlášky do obecné rozpravy: Vidím pana poslance Matulku, ještě jednou pana poslance Jičínského, pana poslance Plevu a paní poslankyni Dostálovou.

Poslanec Dalibor Matulka: Pan poslanec Cyril svoboda hned v úvodu obecné rozpravy navrhl zamítnutí tohoto textu, aniž by tento svůj návrh nějak zdůvodnil. Skutečnost, kterou známe, že pan poslanec Svoboda je poslancem za KDU-ČSL, mi připomněla skutečnost, které jsem si všiml dnes v deníku Právo, kde je velice kratičká zpráva, že Svatý otec se opakovaně vyjádřil k tomu, že je výrazně proti tomu, aby v právních řádech se vyskytovaly pro osoby s homosexuální orientací podobné instituty, jako je manželství. My víme, že o manželství se nejedná, že jde dejme tomu o podobný institut.

Tady ta zprávička byla opravdu krátká a i toto zdůvodnění papežova stanoviska bylo velmi krátké a stručné. Týkalo se toho, proč si papež nepřeje takový institut, ale co tam chybělo, v tom zdůvodnění a chybělo mi to vlastně i ve zdůvodnění zamítacího návrhu pana poslance Svobody, je odpověď na otázku, kterou ale také neznám - tu odpověď. Sám jsem si ji položil pro ty, kteří nepřejí osobám s homosexuální orientací takový nějaký institut podobný manželství, čili podobný klasickým normálním vztahům mezi lidmi, pak by ale bylo dobré, kdyby odpověděli na otázku, jaký tedy osud a jaký typ vztahu přejí těmto lidem? Jestliže se pokusím velmi neuměle se na to podívat křesťanskýma očima a uvěřím, že pánbůh tyto lidi stvořil a věděl co dělá, pak se tedy ptám na stanovisko, jaký typ vztahu je pro ně tedy určen? Nevím.

Podívám-li se na tu otázku z hlediska historického, má za to, že tolerance obecně ve společnosti celkem odpovídá civilizačnímu rozvoji a zvyšuje se, proto také je logické, že návrh tohoto zákona je i u nás na jednacím stole. Když se na to podívám historickými pohledy, zdá se mi, že dříve to, že neexistovala možnost a vůbec snad ani v obecném myšlení nikdo nepřipouštěl, že by také homosexuálové byli lidé a že by se také měli chovat jako normální lidé, pak to tyto osoby nepřímo nutilo volit jiný typ vztahů, jakýsi typ ne podobný manželství, ale podobný hromadným vztahům. Existovaly nebo existují dodnes různé mužské, ženské řády atd. atd.

Kladu si otázku, jestli tím, že odmítáme pro tyto osoby, které já považuji za rovnoprávné, také rovnoprávné právní podmínky, zda skutečně nesetrváváme na tom, že je nepřímo nutíme k tomu, aby setrvávali v zastaralých a podle mého názoru i nepřirozených typech vztahů. domnívám se, že jestliže za pár dní začneme psát už rok 2000, měli bychom si konečně na tuto otázku odpovědět, a to negativně. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Matulkovi. s faktickou poznámkou pan poslanec Pleva. Pane poslanče, vy jste za chvíli přihlášený.

Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, já vím, že jsem přihlášený, nicméně chci jen jednou větou reagovat na projev pana kolegy Matulky, co se týče řeholních řádů. Pan kolega Matulka má štěstí, že poslanec za své projevy přednesené na půdě sněmovny není trestně odpovědný.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan poslanec Matulka má technickou. Dovolím si říci, že to štěstí má více poslanců této sněmovny. Pan poslanec Matulka má slovo.

Poslanec Dalibor Matulka: Já jen chci upozornit, že slovo řeholník jsem vůbec nevyslovil, tak bych prosil, aby nebylo doplňováno něco, co jsem neřekl. Použil jsem příklad některých typů kolektivního soužití.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní má slovo pan poslanec Zdeněk Jičínský, připraví se pan poslanec Pleva.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, není tu poslanec Ransdorf, aby nám podal encyklopedický výklad o vývoji těchto názorů jak v církvích, tak v jiných institucích a v evropské civilizaci. Mám jen stručnou poznámku ke kolegovi Zvěřinovi, která není vůbec míněna polemicky, ale jen jako vysvětlení k určitým rozdílům ve formulaci těchto věcí i v těch zákonech, které jsme dostali k dispozici pro informaci. Mám na mysli dánský a švédský.

Je třeba říci, že v těchto zákonech je ona generální klauzule, kterou jsem uváděl jako problematickou v našem návrhu zákona, a to proto, že skandinávská legislativa se podstatně liší od české legislativy v tom směru, že formulace zákonů jsou tam jiné, je tam jiná váha důvodové zprávy. Celá řada argumentů, které mají smysl pro vlastní interpretaci, je uvedena v důvodové zprávě a důvodové zprávy mají v tomto směru, dá se říci, téměř právní závaznost.

Z tohoto hlediska, když posuzujeme určité texty, nemůžeme srovnávat prosté formulace jednotlivých ustanovení, ale musíme je brát v tom kontextu celkové právní kultury i v kontextu právního významu jiných složek těch zákonodárných textů. Tolik jen na vysvětlení, skutečně to není míněno polemicky, je to míněno jen jako podklad k tomu, abychom při srovnání určitých právních předloh respektovali celý složitý politickoprávní kontext.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Pleva, připraví se paní poslankyně Dostálová.

Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan kolega Matulka tady mluvil o tom, že tento návrh dělá jakýsi podobný institut, jako je manželství, pro osoby s homosexuální orientací. Říká nám, že pokud nechceme tento institut, že máme navrhnout jiné řešení. Domnívám se ale, že problém je především v  tom, že to není podobný institut jako manželství, ale že je to stejný institut. Řešení existuje a už se zde o něm v této sněmovně hovořilo. Já ho tedy jen zopakuji a také bych ho chtěl navrhnout předkladatelům, kteří chtějí toto soužití nějakým způsobem upravit. Já se domnívám, že je rozumné toto soužití nějakým způsobem upravit.
Je zde občanský zákoník a systém vztahu druh a družka. Kdyby tento zákon byl předložen takto, pak mohu za sebe a za mnohé další, kteří teď hlasují proti tomuto zákonu, zcela otevřeně slíbit, že takovýto zákon, takto předložený, velmi rádi podpoříme.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: slovo má paní poslankyně Dostálová, připraví se pan poslanec Cyril Svoboda.

Poslankyně Kateřina Dostálová: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já už jsem nechtěla rozšiřovat zástup těch, kteří se budou k tomuto tématu vyjadřovat, protože se domnívám, že diskuse na toto téma nad tímto návrhem zákona vedeme už velmi dlouhou dobu a že snad takřka všechny argumenty pro i proti byly tady vzneseny.

Vzhledem k tomu, jak tato diskuse opět probíhá, bych ale ještě ráda řekla pár vět a ráda bych se s vámi podělila o zážitek, který jsem absolvovala před měsícem v Olomouci. Účastnila jsem se a spolupořádala jsem besedu, která měla název právě "O toleranci". Zúčastnila se jí řada studentů University Palackého, přijeli redaktoři z Respektu i  Reflexu a diskutovali jsme o tom, zda naše společnost je či není tolerantní a jak nás v tomto smyslu poznamenalo 50 let totality. Vesměs jsme se dobrali názoru, že jsme stále ještě oproti jiným zavedeným demokraciím málo tolerantní společností. Diskutovali jsme o tom, co pro každého z nás toto slovo tolerance znamená, tolerance jako respektování všeho, co vybočuje z průměru a nezasahuje do práv ostatních.

Já jsem přesvědčena, že tento návrh zákona, pokud jej přijmeme, v žádném případě nikoho neomezí na jeho právech. Myslím si, že by to byl první krok, který bychom mohli udělat právě k otevřenější a tolerantnější společnosti. Domnívám se, že tento zákon je především zákonem o toleranci.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Dostálové. Slovo má pan poslanec Cyril Svoboda, připraví se pan poslance Pejřil.

Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, důvody, které mě vedly k návrhu, aby tento návrh byl zamítnut, jsou právní. Už jsem je také mnohokrát řekl, protože návrhy, které jsem předložil v průběhu projednávání tohoto návrhu zákona Poslanecké sněmovně jasně směřovaly ke změně charakteru tohoto vztahu, aby se stal vztahem soukromoprávním a aby nebyl institutem quasi rodinného práva. Proto mě trochu překvapuje, že mně nebo někomu jinému jsou stále podsouvány jiné argumenty. Argumentuje se tady mravními důvody. Já si myslím, že není dobré, abychom přijímali tuto hru a stále tady debatovali o mravních kategoriích a o toleranci.

Zdá se mi, že dnes je to jen přehlídka přesvědčených, kteří mluví k přesvědčeným. Myslím, že je nejvyšší čas hlasovat a věc rozhodnout, protože dáváme signál této zemi. Co nás teď zajímá, je, aby přesvědčení k přesvědčeným mluvili o zákonu o registrovaném partnerství. Mám pocit, že devalvujeme tuto debatu a i Poslaneckou sněmovnu. Byl bych pro to, abychom našli spíše odvahu hlasovat a rozhodnout.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Pejřil.

Poslanec František Pejřil: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, velmi jsem přivítal slova pana poslance Cyrila Svobody, že by tato debata měla být ukončena, že opravdu přesvědčujeme přesvědčené, že každý na to máme svůj názor. Chtěl jsem vystoupit s jednou poznámkou, ale své vystoupení zkrátím.

Pan poslanec Svoboda řekl dobře, že se na to dívá z hlediska práva. Je právník. Já se na to dívám z hlediska lidského. Zúčastnil jsem se debaty o toleranci v Olomouci, o které tu mluvila poslankyně Dostálová. Nebudu to dále rozvádět. Já podporuji tento návrh zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Pejřiloví. Další přihlášky do obecné rozpravy neregistruji. Končím obecnou rozpravu. Ptám se paní navrhovatelky, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Ano.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, paní předsedající. Budu stručná, protože souhlasím s panem poslancem Svobodou, že v této chvíli většina z vás je rozhodnuta a nemá zřejmě smysl další rozpravou vyvolávat emoce v kladném nebo záporném smyslu. Přesto však cítím povinnost reagovat na některé otázky, které vyplynuly z proběhlé rozpravy, zejména pokud pak kolega Jičínský položil otázku, proč navrhovatelé nepostupovali v  předloze podobným způsobem jako je řešení, které přijal v nedávné době francouzský parlament, kdy tento francouzský zákon se vztahuje i na osoby rozdílného pohlaví na jedné straně, ale na druhé straně jejich práva a povinnosti vymezuje v konkrétních ustanoveních konkrétních zákonů. (Předsedající vyzývá přítomné ke klidu, v sále je velký hluk.)

Především se nedomnívám, že v České republice je zapotřebí aktuálně řešit situaci osob rozdílného pohlaví, které nehodlají uzavřít manželství a chtějí spolu žít, neboť tyto osoby v našem právním řádu už určitá práva vymezena mají. Podle mého přesvědčení není vhodné, abychom vytvářeli určitou formu nižšího manželství nebo manželství nižšího stupně. Samozřejmě, pokud francouzští poslanci se k tomuto řešení přiklonili a chtěli zachovat stávající práva a povinnosti manželů, museli rozlišit mezi jejich právy a povinnosti, jak jsou stanoveny v rodinném právu, a museli rozlišit mezi právy a povinnostmi osob stejného nebo rozdílného pohlaví, které spolu hodlají na základě nově přijatého zákona žít.

Pokud kolega Payne kritizoval vystoupení pana poslance Zahradila v tom směru, že výzkumy veřejného mínění, které zde byly prezentovány, pramení ze skutečnosti, že občané, kteří byli dotazováni, předlohu zákona nečetli, nezbývá mi než konstatovat, že i v těchto zdech sedí řada kolegů, kteří mají ve zvyku vyjadřovat svůj názor bez znalosti konkrétního textu.

Pokud pan kolega Pleva a další kritizují návrh zákona v jeho konkrétních ustanoveních, ráda bych připomněla, že tento zákon projednáváme rok, byl opakovaně ve druhém čtení, byl opakovaně projednáván ve dvou výborech této sněmovny. Očekávala bych od kolegů, kteří vyjadřují své přesvědčení, že je třeba přijmout zákon o partnerském soužití osob stejného pohlaví, ale nemohou pro něj zvednout ruku pro jeho špatnou kvalitu, že se pokusí nám pomoci s kvalitou tohoto zákona svými pozměňovacími návrhy, což se bohužel (výjimka se vztahuje na pana poslance Svobodu) nestalo. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní navrhovatelce. Ptám se pana zpravodaje, zda si přeje říci něco na závěr.

Poslanec Marek Benda: Nebudu se vyjadřovat k rozpravě. Jen připomínám, že padl návrh na zamítnutí a měli bychom o tomto návrhu hlasovat.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Jsem si toho vědoma, pane zpravodaji. Odhlašuji vás na žádost z pléna.

O návrhu na zamítnutí, který přednesl pan poslanec Svoboda, rozhodneme v hlasování pořadové číslo 126, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 126 byl tento návrh přijat, když ze 175 přítomných bylo 88 pro, 67 proti.

Tím jsme projednali tento návrh. S procedurální připomínkou se hlásí pan poslanec Křeček.

Poslanec Stanislav Křeček: Kolegyně a kolegové, je mi to velice líto. Nevěřil jsem, že se může něco takového někdy stát, ale opravdu už zde celý rok hlasuji pro tento zákon, čili proti zamítnutí tohoto zákona. Na zápisu mám, že jsem hlasoval pro zamítnutí. Nehlasoval jsem tak a zpochybňuji toto hlasování.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: O procedurální námitce pana poslance Křečka vzhledem k tomu, že návrh byl přijat o jeden hlas - prosím, aby to bylo vzato v úvahu - rozhodneme v hlasování pořadové číslo 127, které zahajuji.

Kdo souhlasí s procedurální námitkou pana poslance Křečka? Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 127 tato námitka byla přijata, když se pro ni z přítomných 175 vyslovilo 138 a 18 bylo proti.

Budeme tedy opakovat hlasování pořadové číslo 126, které je hlasováním o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Zahajuji hlasování pořadové číslo 128.

Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona? Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 128 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 175 vyslovilo 91 a 69 bylo proti.

Sice nechápu, ale věřím, že někteří poslanci z toho mají radost, přesto je prosím, aby ztišili hladinu hluku v jednacím sále.

předchozí