Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Prosím, pane ministře ujměte se slova.

Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Předkládaný zákon o partnerském soužití, návrh zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví má již pohnutou minulost. Pohnutou minulost zejména vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna již jednou odmítla tento právní institut uvést v život v podobě návrhu zákona o tzv. registrovaném partnerství. To, že tato pohnutá minulost je poměrně silná a poměrně silně tímto zážitkem poznamenaná, je zjevné i z toho, že i tento návrh zákona, ačkoli nese jiný název, stále si ponechává tu původní pečeť tzv. registrovaného partnerství. Snad podle způsobu, jakým tehdy vláda navrhovala, aby vznik tohoto partnerského institutu byl v právu upraven, tedy odpovídající registrací.

Předpokládám proto, a z těchto důvodů jsem to říkal, že si mohu ve svém úvodním slovu dovolit pominout celou pohnutou historii diskuse k záměru vlády i pro osoby, které jsou označovány jako homosexuální menšina, nabídnout odpovídající právní prostředí.

Je zjevné, že partnerské soužití osob téhož pohlaví není v právním řádu České republiky nijak zvlášť upraveno. Osoby, které spolu pečují o společnou domácnost či jsou na sebe vzájemně odkázány výživou, mohou uplatnit pouze některá práva v oblasti nájmu bytů, při dědění a některých sférách sociálního zabezpečení a práva finančního. Obdobně mohou být považovány za osoby blízké, jestliže ovšem splňují podmínky, které jsou uvedeny v občanském zákoníku.

Předkládaný návrh by měl dát homosexuální menšině možnost založit partnerské soužití zákonem uznanou formou s přesně stanoveným rozsahem práv a povinností. S ohledem na již používaný termín partnerské soužití se proto navrhuje tento pojem zavést do celého právního řádu.

následující