16. března – 18. března 2018 se konala další CHANGE akce – tentokráte výlet do Jihlavy. Celkově se v průběhu tohoto Change víkendu setkalo cca 25 eL holek.

Z Prahy jsme odjížděly vlakem v pátek v poledne (většina), kdy jsme se nejdříve musely “prokousat” přes nepříjemného pokladního, který nám vnucoval myšlenku, že jsme si mohly objednat hromadný skupinový lístek přes internet (nemohly, protože jsem do poslední chvíle nevěděla, kolik nás tím vlakem pojede, což on ale evidentně nedokázal pochopit) a když jsem mu řekla, ať je shovívavý, že jsme jen skupina “učitelek” – tak odpověděl “cóóó?!” – tak jsem odpověděla “nic, to byl ftip”… no prostě chlapec zřejmě neměl svůj den. Ve vlaku jsme pak narazily na podobně příjemnou paní průvodčí, ale z pocitu, že ne všichni v okolí ČD jsou ten den nepříjemný nás vytrhla starší paní z kupé, která byla super a dokonce holkám řekla (když slyšela, o čem se baví), že by do toho Černobylu jela snad i s náma 🙂

Cesta nám rychle utíkala a ani jsme se pořádně nenadály (byť tedy některé stihly skupinově prubnout láhev Malibu ;-)) a už jsme přestupovaly v Havlíčkově Brodě. Na to, že jsme na přestup měly jen 5 minut, jsme to daly v pohodě a druhá paní průvodčí byla oproti té první fajnová a dokonce si i vytáhla nabídnutou kartičku s otázkou 😉 Cesta opět rychle utekla a za chvíli jsme dorazily na jihlavské nádraží, které mne překvapilo svou malostí. No a shodou náhod na nás na nádraží narazily další dvě k nám nepatřící eL holky, které se na nádraží přišly spolu rozloučit a ta odjíždějící jela do Ostravy, což mi přišlo trefné, bo my jsme tam právě na příjezd dvou eL holek z Ostravy čekaly 😀

Pak jsme se vyrazily ubytovat s vědomím, že po nastěhování se vyrazíme hromadně do zamluvené restaurace na večeři. Restauraci nám zarezervovala Nikča, jenž se k nám následně připojila v rámci naší 15 minutové cesty z hotelu kopcem do centra města 🙂 Před restaurací na nás čekala další místní rodačka a za chvíli dorazily další dvě. Večer byl fajn až na částečné problémy s kuchařem a nápoji, kdy Lea dostala nějaké zkažené víno a některá jídla odpovídala všemu možnému jen ne tomu, co si některé z nás vybraly a objednaly – ale to jsme skously, protože jinak prostředí restaurace bylo stylové, servírky příjemné (byť chvílemi z našich požadavků a připomínek zoufalé) a večer se parádně rozjel i díky “divokým” holkám z Jihlavy 🙂

Kolem půlnoci do Jihlavy z Prahy dorazila další účastnice zájezdu, kdy já jsem se jala dodržet svůj slib vyzvednout jí na autobusovém nádraží, ale jelikož se mi nechtělo v neznámém městě jít po půlnoci pěšky nevědmo vlastně ani přesně kam, tak mi Nikča dala číslo na místního taxíka, ale první pokus nevyšel, neboť se mi ozval dispečink taxi Ústí nad Labem. Tak jsme učinily druhý pokus, to už byl dispečink v Jihlavě a já se mohla pohodlně přesunout na ten autobusák. Bohužel místo pozdravu a radosti z pohodlného taxíkového odvozu, který šel na můj vrub, ke mne dolétla slova ve smyslu, proč taxi, když jsem měla prý přijít pěšky… No následné další hlášky k předmětné situaci zde citovat nebudu, nicméně podotknu, že pan taxikář je po vystoupení dotyčné označil jako “hlášky z kategorie podivných”… a toto trefné přirovnání se mi kontextově velmi zalíbilo a budu jej v případech vhodných zřetele používat – stručné, jasné, výstižné 🙂 No a já na just, abych se utvrdila v tom, že popůlnoční taxík v Jihlavě je fajn a já ho opustit nehodlám, tak po ubytování dotyčné jsem se nechala povozit taxíkem sem a tam a dojela jsem pro zbytek holek do restaurace. Při odjezdu jsem si pak připadala jako nějaká céélebrita, to když se k našemu taxíku vrhla jedna nejmenovaná místní rodačka, otevřela nám skoro už za jízdy dveře a snažila se důvěrněji rozloučit… – osazenstvo taxíku na to jednohlasně zareagovalo tím, že křiklo na taxikáře “šlápněte na to!” a frnkly jsme do bezpečí hotelu 😀

Druhý den za námi dorazilo dalších šest nových holek a na oběd jsme se vydaly raději do jiné restaurace, kde pak došlo při čekání na jídlo i na ukazování nákupu, kdy některé nevěřily, že některé si koupily erotickou pomůcku a jaly se nakouknout do té pěkné krabičky a ejhle – jaké je čekalo překvapení, když jim opravdu ona erotická pomůcka z krabičky vypadla 😀

Po obědě jsme se vydaly do tamní ZOO, byť tedy počasí tomu úplně nakloněno nebylo, ale program je program a ten se prostě nemění, i kdyby začala sněhová vánice. A problematické trochu bylo, že ona opravdu začala! 😀 Za mírného sněhového mrholení jsme vstoupily do areálu ZOO, v polovině prohlídky jsme se začaly koulovat a při výstupu jsme se brodily pěti cenťákama sněhu. Ale tohle vše za to stálo, protože ten lenochod, co se nám spustil přímo nad hlavy a udělal před námi ukázkovou pózu, byl famózní!

Ze ZOO se šlo rovnou do podzemí s tím, že se začátkem prohlídky jsme čekaly ještě na Péťu, která dorazila z Prahy ťip ťop, bo se její autobus cestou málem na tom sněhu vyboural, ale hlavní bylo, že to bez újmy a v časovém limitu zvládla a mohla se do podzemí ponořit společně s Change kolektivem. Průvodkyni nám dělala sličná mladá holčina, která to s námi v tom podzemí neměla asi úplně jednoduché, ale dala to a my to daly také, byť jsme některé strkaly ve finále ruce do té paranormální jihlavské “díry” 🙂

Nakonec se ale se zpožděním přeci jen u mě asi to “sáhnutí” projevilo, neb jsem přišla večer záhadně o svojí energii a musela jsem následné večerní posezení s prima sympatickejma holkama v restauraci opustit o něco dříve než jsem původně plánovala a jít si lehnout. Což mne mrzelo, protože jsem chtěla s novejma holkama pokecat víc, ale už jsem to bohužel nedala. Tak to prostě v životě někdy bývá, no… – ale příště už nebudu sahat kam nemám, slibuji 😉 Ovšem neodešla jsem zas až tak brzo, abych přišla o hlášku Péťi, která ptajíc se číšníka na nabízené druhy polévek mu po jejich vyjmenování odpověděla: “Hm, tak já si dám Cuba Libre.” 😀

Druhý den ráno si několik “odvážných” holek zacvičilo pod vedením Irči na hotelové chodbě Pět Tibeťanů (některé pouze ve spodním prádle 😉 ) a v 11.00 hod. jsme měly u hotelu v časovém limitu přistavený soukromý bus, který nás odvezl do nákupního centra, kde jsme si daly hodinu čas na oběd a některé z nás i na nákupy. A první, co jsme udělaly, když jsme hromadně do nákupáku vstoupily, bylo, že jsme se zasekly před prodejnou s tím erotickým zbožím, které předchozí den vypadlo u oběda z té hezké krabičky a rozhodly jsme se, že to tam zajdeme omrknout společně. Po tomto usnesení první rázným krokem do prodejny vykročila Ráďa č. 1 s batohem na zádech (která v takové prodejně ještě nikdy nebyla), domnívající se, že jí zbytek skupiny následuje… – a ejhle – nenásledoval, protože jsem zbytek holek zarazila a čekaly jsme škodolibě, co se bude dít. Za chvilinku Ráďa vyletěla z prodejny ven s vyděšeným výrazem, co jako je?! 😀 Pak mi zpětně říkala, že když tam vstoupila, rozhlédla se a najednou zjistila, že tam je úplně sama – jen ona, prodavačka a milion erotických pomůcek, tak nevěděla, zda má nejdřív pozdravit a utéct nebo rovnou utéct 😀 Nakonec u ní slušnost zvítězila, takže rychle pozdravila, otočila se a zdrhla. No situace to musela být velmi komická a o to víc komičtěji asi na prodavačku působilo to, že chvilinku po Radce, co se na podpatku po pozdravu otočila a utekla, do obchodu vpadlo opět s ní dalších 15 holek a začaly si to tam vše prohlížet a nahlas komentovat. Mě to nedalo a jelikož měli zrovna ty 15 procentní slevy (ostatně v Jihlavě bylo vše 15 – účastnice zájezdu vědí) tak jsem neodolala a odnesla si suvenýr v podobě černého bičíku – a když jsem s ním pak byla nakupovat v dalším obchodě, tak se mě prodavačka zeptala, zda jedu na koně – tak jsem jí odpověděla, že ne, že jsem byla jen v sexshopu a že tam mají na vše 15 procentní slevy a ona na to zareagovala, že si tam taky zajde 😀 No ale při nástupu zpět do busu jsem nebyla jediná, kdo si nesl nějaký nákup – Radka č. 2 si nesla dřevěnou polici, kdy mě na to konto dostala Adéla, která pronesla: “No, ještě že nejedem kolem Ikey!” 😀 Ale jako pohoda, výhoda soukromého busu, který se může vlastně využít i na tohle, proč ne – vlakem by se to přepravovalo asi složitěji.

Následně jsme se naskládaly do busu a vyjely na “překvápko”. Když jsme jely už nějakou dobu stále po křivolakých cestách, které vedly vedle zasněžených luk a polí do neznáma a ani po 15 a ani po 30 minutách žádný cíl v dohledu, tak se holky začaly tvářit trochu nedůvěřivě, kam že je to vlastně vezu. Cestou jsem taky stihla dostat lehce tím svým bičíkem, to když jsem se vyjádřila “neadekvátně” o věku jedné z účastnic zájezdu (čímž se jí ještě jednou touto formou omlouvám 😉 ) – no prostě jsme se i cestou busem hodně “vyřádily” a společně nasmály 🙂

Nebudu Vás dlouho napínat, co že to tedy bylo vlastně za to “překvápko” – bylo to westernové městečko, kde nás i přes nepříznivé počasí přivítal nadšený pan majitel, ze kterého sálala zapálenost pro western. Vyzkoušely jsme si hod nožem, tomahawkem, střelbu z luku, rozdělávání ohně pomocí jiskry a hody lasem. Některé dokonce tak zarputile, že se jim tomahawk podařilo přelomit a šípy zavrtat do telegrafního sloupu 🙂 Bylo to tam moc příjemné a celkem nás pak trochu mrzelo, že jsme majiteli řekly tu naši hlášku o učitelkách a nechaly jej v nevědomosti, že vlastně nikdy žádné své žáky na výlet do městečka přivést nemůžeme a to ani kdybychom chtěly sebevíc…

Do Prahy jsme dorazily kolem 18.00 hod., řidič busu nám opět zastavil na přání tak, aby to každá měla co nejblíže k místu, kam potřebovala, ale většina nás vystoupila na Hlavním nádraží. Tam jsme se rozloučily a na mě poté padla taková mírná nostalgie – suprový víkend s fajn holkama, který končí… jakže zní ta písnička??? – “…nesnášííím loučenííí…”…takže asi tak nějak… 😉

Závěrem chci všem “účastnicím zájezdu” a i “rebelkám z Jihlavy” tímto ještě jednou poděkovat za opět nezapomenutelné zážitky, hlášky a prostě za okořenění jednoho chladného březnového víkendu, který proběhl s nádechem zimní ZOO a paranormálna .

Zdenka

P. S. Á propos – všimly jste si na té průvodkyni v tom podzemí něčeho zvláštního??? 😉

Text a foto Zdenka, foto 3. a 5. v článku Monika, foto 9. v článku Lída

7+
https://www.lesba.cz/info/wp-content/uploads/2018/04/2018_03_change_jihlava_0-1024x577.jpghttps://www.lesba.cz/info/wp-content/uploads/2018/04/2018_03_change_jihlava_0-150x85.jpgredakceZábava16. března - 18. března 2018 se konala další CHANGE akce - tentokráte výlet do Jihlavy. Celkově se v průběhu tohoto Change víkendu setkalo cca 25 eL holek. Z Prahy jsme odjížděly vlakem v pátek v poledne (většina), kdy jsme se nejdříve musely 'prokousat' přes nepříjemného pokladního, který nám...