Možná proto, že je dnes úplněk...

Přestože už mám na srdci několik šrámů a na naplnění poháru s vinětou "Má životní Láska" stále ještě čekám, nikdy jsem nepřestala věřit.

Nikdy jsem nepřestala věřit v to, že jednou přijdeš. Že v ten správný okamžik zaklepeš na pomyslná dvířka k mému srdci a nesměle, přesto s neochvějnou touhou, se zeptáš, zda můžeš jít dál.

Možná máš, stejně jako já, srdce pochroumané několikerým zklamáním. Ale též už víš, že každá ta jizva měla svůj smysl a měla Tě něco naučit, něco Ti říct o Tobě.

Už také víš, co svému srdci a sobě chceš dopřát. Že pro Tebe čistá Láska, upřímnost, vzájemný respekt a důvěra nejsou klišé. Že se máš zdravě ráda a Tvá vnitřní krása zrcadlí se i v Tvé tváři.

Že si přeješ v Lásce se mnou zářit a už nikdy neodejít. Protože už víš, že nazrál ten správný čas. Ukážeš mi své bolístky a já Tobě zas ty své. Nic nebude ani moc, ani málo. Vše bude tak, jak má být. Jednoduše, tiše, z Lásky.

Možná i proto, že je dnes úplněk...

Andrea | 42 let | Praha-západ