Pražanda, co utekla do Beskyd
Jsem žena, která nechala Prahu za zády, aby mohla konečně dýchat — a v Beskydech rozkvetla víc, než čekala. Je mi 37, hnědé vlasy, ženská energie, která umí uklidnit… i zneklidnit. Humor suchý tak, že by z něj Britové měli národní poklad. Jsem veselá, otevřená, zvídavá. Chci zažít intenzitu. Tu, která se pozná podle toho, jak se ti stáhne dech, když se přiblížím o pár centimetrů. Umím být bezpečné místo. Pevná opora. Ale zároveň žena, která tě chytí za boky, když přestaneš myslet. Něžná, když to potřebuješ.
Dravá, když si o to řekneš — třeba jen pohledem. Hledám ženu, která ví, že vztah je o blízkosti i o žáru.
O opření se… i o ztrácení se.
O tom, že někdy chceš obejmout — a někdy chceš být přidržena. Toužím po spojení, kde si budeme rozumět v hlavě, v srdci i v těle. Chci být ta, ke které přijdeš, když tě něco tíží. A budu stát při tobě ve všem. Jestli máš odvahu na doteky, které říkají víc než slova…
Napiš mi. Možná zjistíš, že hledáš právě mě — a že moje ruce přesně ví, co s tebou
