Dojatá časem adventu přeji si...

Nemůžu si pomoci, ale letos mě ten adventní čas dojímá nějak více než kdy dříve.

Možná je to tím, že jsem vždy snila o tom prožít Vánoce se svou milovanou. A zřejmě i tím, že toto mé přání se posledních pár let tak trošku ztrácí v mlhovině snů a představ.

A protože skutečný život není o nesplněných snech, ale o těch, které rozbuší srdce a rozvibrují tělo právě tím, že se opravdu stanou, s první adventní svící vysílám přání, že už přicházíš do mého života.

A protože tyhle Vánoce už spolu naplánovat asi nestihneme, poznejme se brzy. Abychom mohly snít o těch příštích, třeba už společných. 🙂

Možná se potkáme v Karlových Varech, kde žiji. Možná úplně někde jinde. Náhodně nenáhodně. To už nechám na vyšších mocnostech. Věřím, že to pro nás mají báječně naplánované. 🙂

Pokud jsi inteligentní i moudrá, zdravě sebevědomá i schopná zasmát se sama sobě, máš ráda sebe i svůj život, jsi dlouhovláska ženského vzhledu, zaujmeš mě o to více.

Těším se na Tebe,
já 42 let, 160 cm, VŠ